Radioterapie se stále více posouvá směrem k MR-navigovaným a adaptivním technikám. Lagendijk et al. (Nature Reviews Clinical Oncology, 2014) zdůrazňují význam integrace zobrazování a terapie.

Do budoucna musí být materiály nejen dosimetricky přesné, ale také vysoce kompatibilní se zobrazovacími technikami, jako jsou CT nebo MRI. Artefakty nebo nejasné hodnoty hustoty mohou komplikovat plánování a verifikaci léčby a vést k nejistotám při výpočtu dávky. Tato vlastnost nabývá na významu zejména v kontextu adaptivní radioterapie, kde se zobrazování a léčba stále více prolínají.

Bolusové materiály by proto měly nabízet stabilní a reprodukovatelné fyzikální vlastnosti po celou dobu léčby. Zároveň se dostávají do popředí aspekty, jako je hygiena, opakovaná použitelnost a komfort pro pacienta. Pohled do budoucnosti radioterapie ukazuje, že materiály musí být nejen funkční, ale také optimálně integrovatelné do digitálních a obrazem řízených pracovních postupů.