Vzduchové mezery mezi bolusovým materiálem a kůží jsou v radioterapii dobře známým problémem. Studie ukazují, že i malá vzduchová mezera může snížit povrchovou dávku o 10–20 % (např. Butson et al., 2000). To může vést k poddávkování cílového objemu a zhoršit kvalitu léčby.

BolusCare minimalizuje toto riziko díky své flexibilní adaptaci na anatomii pacienta a zajišťuje rovnoměrný kontakt bez vzduchových mezer.

Vzduchové mezery mohou navíc ovlivnit rozložení dávky v hlubších vrstvách tkání, a tím narušit plánovanou geometrii léčby. Riziko těchto nehomogenit je obzvláště vysoké v anatomicky složitých oblastech nebo tam, kde je povrch kůže nerovný. Nedostatečné přizpůsobení bolusového materiálu může také vést k interfractionálním variacím, pokud se poloha pacienta mezi jednotlivými dny mírně liší. To omezuje reprodukovatelnost léčby a snižuje její bezpečnost. Spolehlivé předcházení vzduchovým mezerám je proto klíčovým faktorem pro přesnou a konzistentní radioterapii.